Domov prvních uměle pěstovaných žampionů je ve Francii v polovině 17 století. Postupně se zdokonalováním pěstování se také ustálil druh pěstovaných žampionů - žampion dvouvýtrusý. V současné době je průmyslová produkce této houby největší z uměle pěstovaných hub.
Čerstvé žampiony obsahují v průměru 89,7 % vody, 4,8 bílkovin, 0,2 tuku, 13,6 % sacharidů, 0,8 vlákniny a 0,8 % minerálních látek. Z minerálních látek je to hlavně draslík, fosfor, hořčík, vápník a sodík zinek, hořčík a selen. Žampiony patří mezi nejsilnější přírodní antialergika. Úspěšně se užívá při kožních alergiích, astmatu. Žampiony snižují hladinu cukru v krvi. Doporučují se konzumovat i v čerstvém stavu a vždy neloupané (například nakrájené na plátky na chlebu s máslem), nebo ve formě salátů.

V kuchyni jsou žampiony nejčastěji používanou houbou. Najdou uplatnění ve studené i teplé kuchyni.
Ve studené kuchyni mají své místo v různých salátech a pomazánkách. V teplé kuchyni je využití žampionů téměř nekonečné. Od polévek, přes nádivky, masitá jídla, až po pokrmy ze žampionů samotných. Nezastupitelné místo mají při přípravě pizzy. Vynikající jsou grilované.